Identifikace, interpretace a typologie hmotné struktury památek zahradního umění
Název projektu v anglickém jazyce: Identification, Interpretation and Typology of the Material Structure of Garden Art Monuments
Projekt Programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III), financovaný Ministerstvem kultury ČR.
Identifikace projektu dle CEP: DH23P03OVV001
Doba řešení: 1. 3. 2023–31. 12. 2027
Řešitelská pracoviště:
Národní památkový ústav
Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici
Odpovědný řešitel projektu za MENDELU: doc. Ing. Tatiana Kuťková, CSc., Mendelova univerzita v Brně
Odpovědný řešitel projektu za NPÚ: Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D., Národní památkový ústav
Hlavní cíle projektu:
Hlavním cílem projektu, směřovaného do oblasti památek zahradního umění, je vytvořit důležité nástroje a metodické postupy nezbytné v procesu efektivního managementu dílčí části kulturního dědictví ČR, pro kterou nejsou doposud uspokojivě zpracovány.
Projekt je konkrétně směřován na prvky hmotné struktury kompozice památek zahradního umění, a to jak na umělé, tak na přírodní (vegetační). V této oblasti stále chybí některé základní nástroje identifikace a dokumentace, k nimž patří i oborový slovník. Je to jeden z důvodů stávající nedokonalé evidence, identifikace památkových hodnot a komunikace těchto hodnot s domácím i evropským publikem. Tyto aspekty činí z památek zahradního umění ohrožený a snadno zranitelný segment stávajícího památkového fondu ČR.
Projekt naplňuje hlavní tematickou prioritu: Identifikace kulturních hodnot krajiny, pro zachování odkazu českého zahradního umění a krajinářské architektury, pro specifikaci rozvojových strategií a režimu péče o historické zahrady a významné objekty krajinářské architektury.
Tuto prioritu rozvíjí v oblasti ochrany nejohroženějších typologických skupin národního nemovitého kulturního dědictví. V rámci projektu bude provedena celorepubliková identifikace a základní dokumentace vybrané části strukturálních prvků kompozice památek zahradního umění. Na základě zjištěných poznatků dojde k vytvoření nástrojů pro jejich kvalitnější evidenci (výkladový slovník), systematickou ochranu (mapy s odborným obsahem, metodika) a využití v oblasti kulturního průmyslu (specializovaná veřejná databáze). Mnohavrstevná interpretace získaných dat umožní následné zasazení problematiky do národního i evropského kontextu a její prezentaci v rámci tohoto kulturního regionu (výstavy s kritickým katalogem, odborná kniha). Cílem projektu je tedy popsat metody a vytvořit originální nástroje s vysokým aplikačním potenciálem, umožňující efektivní a předvídatelnou odbornou péči o vybraný segment památkového fondu ČR a jeho využívání veřejností.
Projekt řeší tři základní okruhy témat:
Téma A – Oborový výkladový slovník vážící se ke „strukturálním částem a prvkům“ památek zahradního umění, vedoucí týmu a odborný garant výstupů je Ing. Jiří Olšan (NPÚ);
Téma B – Strukturální prvky stavební povahy v památkách zahradního umění, vedoucí týmu a garant výstupů je Ing. Michaela Letá a Ing. Lenka Křesadlová Ph.D. (NPÚ);
Téma C – Vegetační prvky v památkách zahradního umění má vzhledem ke své vrstevnatosti odbornou garanci výstupů dále členěnou na část:
Metodologie, odborný garant doc. Ing. Tatiana Kuťková, CSc., doc. Ing. Roman Zámečník, Ph.D. (MENDELU), Ing. Jiří Olšan (NPÚ);
Dřevinné vegetační prvky, odborný garant Ing. Pavel Borusík, Ph.D. (MENDELU);
Bylinné vegetační prvky, garant Ing. Jana Kohlová (MENDELU).
Předpokládané výsledky projektu
S – specializované veřejné databáze
- Oborový výkladový slovník strukturálních prvků památek zahradního umění (2026)
- Vegetační prvky v památkách zahradního umění v ČR (2026)
- Drobná zahradní architektura v památkách zahradního umění v ČR (2027)
Ekrit – uspořádání výstavy s kritickým katalogem
- Stavby inspirované antickou a staroegyptskou kulturou v památkách zahradního umění v ČR (2025)
- Stavby inspirované středověkou kulturou v památkách zahradního umění v ČR (2026)
- Vegetační prvky v památkách zahradního umění v ČR (2026)
NmetS – metodika schválená příslušným orgánem státní správy, do jehož kompetence daná problematika spadá
- Metodika identifikace a typologie vegetačních prvků v památkách zahradního umění (2027)
Nimap – interaktivní specializovaná mapa s odborným obsahem
- Vegetační prvky a jejich typologie v památkách zahradního umění (2025)
- Vegetační prvky v kompozici památek zahradního umění (2026)
- Typologie drobné zahradní architektury (pozemních staveb) v památkách zahradního umění v ČR (2026)
- Identifikace hodnot drobné zahradní architektury (pozemních staveb) v památkách zahradního umění v ČR (2026)
B – odborná kniha (včetně kritických katalogů k výstavám)
- Kritické katalogy k výše uvedeným výstavám (2025, 2026)
- Zahradní stavby v historických zahradách a parcích v ČR (2027)
Průběh projektu v roce 2023
V prvním roce řešení projektu byl ve všech jeho částech kladen důraz na literární rešerši a terénní průzkum v rámci celé ČR. Bylo navštíveno více jak 300 památek zahradního umění. Na základě prvních interpretovaných dat byly vytvořeny pracovní verze náplní specializovaných databází jejichž prostřednictvím budou mimo jiné výsledky projektu později prezentovány.
Zahraniční terénní průzkum
Aby mohlo být naplněn dílčí cíl projektu „zasazení získaných poznatků do evropského kontextu“ byla realizována zahraniční služební cesta. Důležitým inspiračním zdrojem pro budovatele zahrad a parků ve střední Evropě v 18. a 19. století byla díla zakládaná na území dnešního Německa a také přímo v hlavním městě monarchie – Vídni. K návštěvě a dokumentaci byly vybrány areály oblíbené v rámci studijních cest evropské šlechty a prezentované v dobových publikacích. Patřil mezi ně Kassel – Bergpark Wilhelmshöhe hlavní sídlo landskrabat Hessen-Kassel a Wilhelmsthal - letní sídlo landskrabat Hessen-Kassel; Výmar – zahrada u zámku Belvedere; Hannover – Herrenhausen Grossgarten, zahrada hanoverských kurfiřtů a Georgengarten - letní sídlo hanoverské královské rodiny; Halberstadt – park Spiegelsberge, originální dílo kanovníků z Halberstadtu. Ve Vídni byly studovány přímo zahrady u zámku Schönbrunn se stavbami s barokního i klasicistního období. Bylo zaznamenáno několik desítek typologicky rozdílných staveb a vegetačních prvků, ke kterým budou hledány analogie na našem území.
Park Spiegelsberge, dílo kanovníků z Halberstadtu, využívá v kompozici přírodních pískovcových útvarů doplněných originální architekturou (květen 2023)
Průběh projektu v roce 2024
Řešitelské týmy tématu A, B i C prováděly terénní průzkum, literární a archivní rešerši. Opět bylo navštíveno více než 300 historických zahrad a parků. Na základě získaných dat a jejich interpretace došlo:
- k precizaci pracovní varianty struktury uživatelského a datového modulu připravovaných specializovaných veřejných databází;
- k přípravě obsahu rukopisu kritického katalogu výstavy „Stavby inspirované antickou a staroegyptskou kulturou v památkách zahradního umění v ČR“ jež bude realizována v roce 2025;
- k napsání recenzovaného odborného článku (Jost) Grafická díla jako doklad vývoje a prezentace památek zahradního umění na našem území, autorky Lenky Křesadlové. Článek bude vydán do konce roku 2024 ve třetím čísle časopisu Zprávy památkové péče;
- k výběru 15 památek zahradního umění za účelem detailní interpretace jejich vegetační skladby pro potřeby Nimap - Vegetační prvky a jejich typologie v památkách zahradního umění,
Mapování drobných zahradních objektů v Libereckém kraji (říjen 2024)
Zahraniční terénní průzkum
Aby mohl být naplněn dílčí cíl projektu „zasazení získaných poznatků do evropského kontextu“ byla realizována zahraniční služební cesta na území Polska. Zahradní umění tohoto regionu není na našem území příliš známé. V období 18. a 19. století bylo pod intelektuálním vlivem Pruska, Francie, ale také Ruska. V rámci služební cesty byla studována významná díla zahradní architektury a provedena fotodokumentace stavební i vegetační složky jejich kompozice za účelem získání srovnávacího materiálu důležitého pro zasazení děl českého zahradního umění do středoevropského kontextu. V průběhu čtyř dnů bylo navštíveno patnáct historických zahrad a parků: Park Miejski im. Tarnowskich w Końskich, Zespół pałacowo-parkowy w Puławach, Jabłonna Palace, Nieborow, Park Arkadia, Pałac Kawalera, ogrod w Świerklańcu, Warsaw - Park Natoliński, Wilanów, Park Morysin, Park Królikarnia, Morskie oko, Łazienki Królewskie, Ogrod Saski, Ogrod Krasinski. Při přípravě itineráře bylo spolupracováno s Jackem Kuśmierskim specialistou na historické zahrady v Muzeu paláce krále Jana III. ve Wilanówě a spoluzakladatelem Evropského centra pro zahradní umění Eduarda Petzolda. Ten účastníkům mimo jiné osvětlil problematiku historického vývoje a aktuální péče o zahrady ve Varšavě.
Dokumentace drobné zahradní architektury v parku Łazienki Królewskie ve Varšavě (květen 2024)
