Konkrétní výstupy publikační činnosti ústavu biotechniky zeleně naleznete v Univerzitním informačním systému pod následujícím odkazem: Brožura publikační činnosti - Ústav biotechniky zeleně ZF

Seznam publikací můžete zobrazit prostřednictvím aplikace v Univerzitním informačním systému.

 

Výběr publikací členů ústavu biotechniky zeleně:

OTTOMANSKÁ, Stanislava a Šárka STEINOVÁ. Život, dílo a doba zahradního architekta Josefa Minibergera (1878-1955). Praha: Národní zemědělské muzeum, 2015. ISBN 978-80-86874-61-6.
OTTOMANSKÁ, Stanislava a Šárka STEINOVÁ. Život a dílo zahradního architekta Josefa Kumpána (1885-1961). Praha: Národní zemědělské muzeum, 2015. ISBN 978-80-86874-62-3.
KREJČIŘÍK, Přemysl, Miloš PEJCHAL, Pavel ŠIMEK, Pavel BULÍŘ a Roman PAVLAČKA. Dřeviny zámeckého parku v Lednici. Vydání první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. ISBN 978-80-7509-356-1.
PEJCHAL, Miloš a Přemysl KREJČIŘÍK. Historie pěstování dřevin v Lednicko-Valtickém areálu do první světové války. Vydání první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. ISBN 978-80-7509-388-2.
KREJČIŘÍK, Přemysl a Jana DROCHYTKOVÁ. Zahradní sítě: marketing a management zahrad. Vydání první. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. ISBN 978-80-7509-392-9.
ZATLOUKAL, Pavel, Přemysl KREJČIŘÍK a Ondřej ZATLOUKAL. Lednicko-valtický areál: průvodce. Valtice: Průvodce parkem, 2013. ISBN 978-80-87073-63-6.
KUŤKOVÁ, Tatiana. Soudobé trendy v použití květin v zahradní a krajinářské architektuře: Contemporary trends in flower use in landscape architecture. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-708-3.
BULÍŘ, Pavel a Lucia BULÍŘOVÁ. Mrazuvzdorné kapradiny v zahradní a krajinářské tvorbě: Hardy ferns in landscape architecture. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. ISBN 978-80-7375-872-1.
KREJČIŘÍK, Přemysl a Ondřej ZATLOUKAL, ZATLOUKAL, Pavel (ed.). Lednicko-valtický areál. Praha: Foibos Books, 2012. ISBN 978-80-87073-45-2.
KŘESADLOVÁ, Lenka a Stanislav VILÍM. Encyklopedie tulipánů, hyacintů, begonií a dalších cibulnatých a hlíznatých rostlin. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2830-5.
KUŤKOVÁ, Tatiana. Velká kniha sušených rostlin. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-772-2

 

Publikované metodiky ústavu biotechniky zeleně:

ZÁMEČNÍK, Roman a Pavel ŠIMEK. Metodika pro obnovu vilové zahrady první republiky. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. ISBN 978-80-7509-491-9.
Metodika je zaměřena na obnovu vilových zahrad, které byly zakládány mezi světovými válkami 20. století v ČSR. Metodika je strukturována do sedmi kapitol, z nichž některé jsou dále členěny do podkapitol. Na vstupní údaje navazuje obecný úvod vymezující řešenou problematiku. V metodických východiscích jsou vysvětleny základní termíny, se kterými je v textu pracováno. Stručně je zmíněna také obnova historických zahrad – památek zahradního umění –v kontextu národní legislativy a ve vazbě na mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Metodické "jádro" dokumentu představuje kapitola nazvaná "DOPORUČENÉ POSTUPY". Zaměřena je na analýzu skladebních prvků kompozice a na interpretaci historického a současného stavu prvorepublikových zahrad. Závěrečná podkapitola je soustředěna na vlastní projekční přípravu obnovy.

ZÁMEČNÍK, Roman, Pavel VAIDA a Tatiana KUŤKOVÁ. Metodika k zajištění a ochraně dalších zahradně-architektonických děl, která nezachytí záběr projektu. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. ISBN 978-80-7509-490-2.
Cílem metodiky je vytvoření metodického postupu, na základě kterého je možné provádět průzkum zahradně-architektonických děl, která vznikla mezi dvěma světovými válkami v tehdejším Československu a nebyla předmětem řešení projektu Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během 1. Československé republiky. Metodika se zaměřuje na řadu specifických činností, vycházejících z rozsahu a formy zkoumané oblasti kulturního dědictví, s cílem definovat postup identifikace, lokalizace, klasifikace, analýzy, interpretace a uchování informací o zkoumané oblasti prostřednictvím sofistikovaných sběrných databází. Metodika vychází ze základní premisy: co neznáme, to nemůžeme chránit a uchovávat pro následující generace. Opírá se o metody zpracování, vyhodnocování a uchování dat, které byly ověřeny prostřednictvím realizace projektu Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během 1. Československé republiky. 

 

KREJČIŘÍK, Přemysl a Miloš PEJCHAL. Architektonicko-historický průzkum památky krajinářské architektury: certifikovaná metodika. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2015.

Metodika "Architektonicko-historický průzkum památky krajinářské architektury" má být nástrojem pro dostatečně jednotný postup zjištění, shromáždění, utřídění a vyhodnocení informací o konkrétním díle krajinářské architektury, jež je předmětem zájmu památkové péče.

KREJČIŘÍK, Přemysl. Metodika organizace akce Víkend otevřených zahrad: certifikovaná metodika. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2015.

Metodika stanovuje postup pro přípravu a koordinaci celostátní akce, jejíž prostřednictvím jsou zpřístupněny a popularizovány přístupné i běžně nepřístupné zahrady a parky a jejíž hlavní náplní je odborně-populární, edukační, případně i kulturní program se širokým osvětovým dopadem na veřejnost. Akce je koncipována tak, aby se jí mohli zúčastnit zájemci (přihlašovatelé) o zpřístupnění objektu bez omezení jeho velikostí či formou. Postup zahrnuje vlastní organizační aktivity ústředního realizačního týmu i přihlašovatelů objektů a jednotnou prezentaci akce směrem k veřejnosti.

VELEBIL, Jiří, Pavel BULÍŘ, Vladimír VRABEC, Michal ANDREAS, Roman BUSINSKÝ a Ivo TÁBOR. Péče o dřeviny a jejich zachování v památkách zahradního umění: certifikovaná metodika. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., 2016. ISBN 978-80-87674-12-3.

Cílem metodiky je podat návod, jakým způsobem racionálně pečovat o dřeviny v památkách zahradního umění tak, aby bylo dosaženo co nejdelší doby existence dřevin na stanovišti při zachování všech požadovaných funkcí. Nosná je kapitola 4, která pojednává o jednotlivých pěstebních opatřeních. Jsou vysvětleny základní použité pojmy a definovány způsoby a formy použití dřevin v historické zeleni podle různých hledisek. Prezentovány jsou nejdůležitější právní předpisy týkající se problematiky. Zohledněny jsou též zásady výsadby dřevin a jejich autenticita v památkách zahradního umění.

 

PEJCHAL, Miloš a kol. Metodika hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče: certifikovaná metodika. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2015.

Účelem metodiky je hodnocení současného stavu a potenciálu dřevin v památkách zahradní a krajinářské architektury (ZKA). Metodika je založena na vizuálním hodnocení a má modulární charakter a sestává ze základního modulu a rozšiřujícího (speciálního) modulu. Základní modul lze uplatnit ve všech objektech ZKA a tvoří ho následující skupiny atributů: identifikační, dendrometrické, popisné, kvalitativní a ostatní; zohledněna jsou i specifika specifických skupin dřevin (liány, tvarované dřeviny). Metodika je zaměřena jak na hodnocení jednotlivých exemplářů dřevin, tak i na hodnocení souborů jedinců (od jednotlivých skupin a porostů dřevin až po všechny dřeviny v objektu). Pro tyto soubory dřevin byl vypracován speciální kvalitativní atribut - tzv. dendrologický potenciál - vyjadřující schopnost stávajících dřevin zajistit stabilitu kompozice. Rozšiřující modul hodnocení je orientován na specifické potřeby památkové péče. Obsahuje 2 atributy vyjadřující historickou autenticitu dřevin - původnost (originálnost, hodnotu stáří) substance a schopnost nést princip obsažený v původní (originální) substanci. Třetí atribut vyjadřuje význam dřeviny v kompozici.

ŠIMEK, Pavel a Roman ZÁMEČNÍK. Památková obnova vilových zahrad založených v meziválečném období. 1. vydání. Brno: Národní památkový ústav ve spolupráci s Metodickým centrem moderní architektury v Brně, 2015. 87 stran. Odborné a metodické publikace; svazek 64. ISBN 978-80-7480-038-2.

Cílem metodiky je seznámit odbornou veřejnost (památkáře a projektanty) s praktickými postupy, uplatňovanými v procesu předprojektové a projektové přípravy obnovy kulturních památek zahradního umění, založených v meziválečné době 20. století. Metodika je rozšířena o kapitoly, jejichž cílem je seznámit uživatele metodiky s historickým vývojem vilové zahrady a charakteristikou vilových zahrad meziválečného období v Československu.
Vlastní metodika je formálně strukturována do dílčích kapitol, věnovaných získávání historických zdrojů k řešené problematice, terénnímu průzkumu a specifikám projektování obnovy díla.

 

Publikované specializované mapy s odborným obsahem (Nmap) a památkové postupy (Npam) ústavu biotechniky zeleně:

 

  MARTINEK, Jiří a Helena GÁLOVÁ. Dočasné instalace v památkách zahradní a krajinářské architektury: památkový postup. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2016.

Památkový postup si klade za cíl vymezit a podrobně charakterizovat ucelený soubor činností vedoucích ke vzniku a prostorovému uspořádání dočasné instalace objektů v památce zahradní a krajinářské architektury. Objekty se pro účely památkového postupu rozumějí díla výtvarného umění všech forem, floristické objekty (objekty tvořené rostlinným materiálem), objekty s edukační funkcí apod. památkový postup je v současnosti ve fázi schvalování.

památkový postup (3 MB)

  KREJČIŘÍK, Přemysl a Miloš PEJCHAL. Popisy rostlin v památkových objektech: památkový postup. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2016.

Památkový postup navrhuje jak označovat popiskami rostliny v historických zahradách. Na příkladech dokládá typy popisek v jednotlivých historických obdobích.

památkový postup (4,6 MB)

 

KREJČIŘÍK, Přemysl. Vývoj a interpretace zámeckého parku v Lednici: soubor specializovaných map s odborným obsahem. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2015.

Výsledkem je soubor specializovaných map s odborným obsahem shrnující na klíčových dispozicích historických map vývoj zámeckého parku v Lednici. Jednotlivé mapy jsou popsány a je na nich upozorněno na nejvýznamnější objekty či změny, které jsou pro daný plán významné. Interpretace je shrnuta na vývoji jednotlivých kompozičních úseků. V konečném výsledku je soubor map převeden do jednotného měřítka a srovnán vedle sebe na schématu shrnující vývoj zámeckého parku v celém vývoji od roku 1647-1994.

mapa (15 MB) | průvodní zpráva (0,5 MB)

 

KREJČIŘÍK, Přemysl. Analýza autenticity vegetačních prvků v Libosadu v současné kompozici vztaženo k roku 1691: soubor specializovaných map s odborným obsahem. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2015.

Plány zachycují zlomová období o libosadu, jeho proměnách mezi jednotlivými zásahy do dispozice zahrady. Historických plánů je více, ale výše uvedený výběr představuje zásadní přelomy ve změně dispozice.

mapa (6,5 MB) | průvodní zpráva (0,6 MB)

 

PEJCHAL, Miloš, Lukáš ŠTEFL a Roman PAVLAČKA. Dendrologický potenciál kompozičních skupin zámeckého parku v Lednici. Specializovaná mapa s odborným obsahem. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2015.

V autory zpracované "Metodice hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče" je - mimo jiné - hodnocen kvalitativní atribut "dendrologický potenciál", vyjadřující schopnost stávajících dřevin zajistit stabilitu kompozice celého objektu či jeho dílčích kompozičních částí. Tato mapa ověřuje způsob hodnocení a vyjadřování dendrologického potenciálu v Zámeckém parku v Lednici, objektu na seznamu UNESCO. V parku o rozloze cca 190 ha bylo vymezeno 103 kompozičních jednotek s dřevinami a prostřednictvím pětibodové stupnice vyjádřen jejich dendrologický potenciál.

  PEJCHAL, Miloš, Lukáš ŠTEFL a Roman PAVLAČKA. Historická vhodnost stromů v kompozici zámeckého parku v Lednici. Specializovaná mapa s odborným obsahem. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2015.

Dle autory zpracované "Metodiky hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče" má autenticita dřevin v památkách zahradní a krajinářské architektury dva aspekty: (1) původnost (originálnost, hodnotu stáří) substance a (2) schopnost nést princip obsažený v původní (originální) substanci. Tato mapa ověřuje na modelovém objektu Zámecký park v Lednici způsob hodnocení a vyjadřování druhého aspektu autenticity, nazývaného "historická vhodnost dřevin". Vhodný (kladný) z tohoto pohledu může být i nově vysázený jedinec, pokud jde o správný taxon dřeviny na správném místě, správně pěstovaný.

  PEJCHAL, Miloš, Lukáš ŠTEFL a Roman PAVLAČKA. Původnost stromů v kompozici zámeckého parku v Lednici. Specializovaná mapa s odborným obsahem. Lednice: Mendelova univerzita v Brně, 2015.

Dle autory zpracované "Metodiky hodnocení dřevin pro potřeby památkové péče" má autenticita dřevin v památkách zahradní a krajinářské architektury dva aspekty: (1) původnost (originálnost, hodnotu stáří) substance a (2) schopnost nést princip obsažený v původní (originální) substanci. Tato mapa ověřuje na modelovém objektu Zámecký park v Lednici způsob hodnocení a vyjadřování prvního aspektu autenticity, nazývaného "původnost dřevin v kompozici". Tímto atributem se posuzuje originálnost (původnost) substance a z ní vyplývající "hodnota stáří", tedy fyzická existence dřeviny od zvoleného období v minulosti do současnosti. Toto období, ke kterému se původnost vztahuje, se stanoví na základě analýzy historického vývoje kompozice objektu či jeho části.